Zde máme na mysli odrůdu čajovníku, nikoli kukuřici, orchideje ani broskve (ty všechny mají také odrůdu „Tainong č. 8“). Tainong č. 8 se navíc liší od „Taitchangu č. 8“, tak si je neplette.
Odrůda čajovníku Tainong č. 8
Tato odrůda byla vyšlechtěna v Pching-čenské výzkumné stanici pro pěstování čaje v japonském období a její původ sahá až k výběru ze semenáčků zahájenému v roce 1919. Byla vybrána ze semenáčků odrůdy Qingxin Oolong v roce 1931. Zjednodušeně řečeno jde o linii namnoženou ze semen čajovníku Qingxin Oolong.
Její vlastnosti (převzato z TBRS): Růst je bujný, keř je velký s hustými větvemi, listy jsou syté a tmavě zelené barvy, mírně tlustší, střední velikosti. Obsah antokyanů je střední, množství květů střední, květy jsou o něco větší, počet plodů malý a velikost semen střední. Rašení je středně rané, výnos je v rámci porovnávaných linií vysoký a jedná se o vysoce výnosnou odrůdu s vysokou sklizní jak na jaře, tak v létě. Při výrobě čaje Pouchong dosahuje vynikající kvality, při výrobě oolongu je kvalita průměrná.
Protože odrůda Tainong č. 8 nebyla nikdy oficiálně propagována, není příliš známá. V historii tchajwanského čaje však zaujímá důležité místo, protože pozdější Taitchang č. 12 (Jinxuan) ji využívá jako mateřskou rostlinu – je tedy „matkou“ čaje Jinxuan. Čaje „Taitchang č. 19 (Biyu)“ a „Taitchang č. 22 (Qinyu)“ mají zase jako mateřskou rostlinu „Taitchang č. 12“, což znamená, že Tainong č. 8 je jejich „babičkou“. Ačkoli se tedy Tainong č. 8 nestal komerčně významnou odrůdou, zůstává nesmírně důležitou šlechtitelskou odrůdou s obrovským vlivem na vývoj tchajwanského čaje.