Minulý týden dorazily jarní deště a ve dvou hlavních oblastech vysokohorského čaje v Nantou a Taichungu vydatně pršelo. Během posledních dnů začala hlavní vysokohorská odrůda čaje, Qingxin Oolong, pouštět nové lístky. Má to však jeden dost velký háček – čajovníky začínají rašit téměř ve stejnou dobu, což s sebou nese riziko, že období sklizně bude příliš koncentrované a lístky se nestihnou včas sklidit.
Střídání sklizňových období je pro pěstitele čaje důležitým úkolem. V dřívějších letech, kdy bylo příznivé počasí, bylo možné pomocí prořezávání a intenzivnějšího zálivky docílit toho, že čajovníky rašily postupně. Když se sklidilo na čajové plantáži A, plynule se přešlo na plantáž B. Sklizeň byla nejen efektivní, ale také se tak maximalizovala kvalita čaje. Letos je však sucho a na mnoha plantážích tuto metodu se zálivkou použít nelze. Minulý týden však přišly jarní deště a čajovníky jako by měly zapnutý vypínač – začaly rašit všechny najednou a růst byl navíc velmi rychlý.
Když čajovníky vyraší ve stejnou dobu, znamená to, že se období sklizně zkoncentruje do několika málo dnů. Sběračů čaje pak bude velký nedostatku a o ty stávající se bude svádět boj. V nejhorším případě se čajové lístky nestihnou včas sklidit. S něčím podobným jsme se v minulosti setkali již několikrát. Kvůli nedostatku sběračů nezbývalo než sáhnout po mechanizované sklizni, což je u vysokohorských jarních čajů opravdu málokdy k vidění. Jindy se stalo, že se sklizeň na některých plantážích o více než deset dnů zpozdila a taková šarže pak měla chuť slabou, že nebyla o mnoho lepší než obyčejná voda.
V posledních dvou letech ovlivnila situaci pandemie a lidí pro sklizeň čaje je stále nedostatek, takže pěstitelé jsou z příliš koncentrované sklizně poněkud nervózní. Ještě před десетi dny jsme měli obavy zed sucha a toho, že čajovníky nebudou rašit, a teď se naopak bojíme, že období rašení bude příliš krátké a čajové lístky porostou moc rychle. Zdá se, že práce závislá na rozmarech počasí přináší starosti neustále.