Proč se čaji Pu-erh v tchajwanštině říká „tshàu-phú-tê“ (smrdutý čaj)? Výraz „tshàu-phú“ (často psaný také jako 臭脯 nebo 臭殕) znamená v tchajwanštině zatuchlý zápach nebo plíseň. Důvodem je, že když byl Pu-erh na Tchaj-wan v počátcích poprvé dovezen, lidé nebyli zvyklí na jeho vyzrálou chuť. Navíc vlivem špatného skladování u některých čajů skutečně došlo k zaplísnění, což vedlo k tomuto nelichotivému pojmenování.
Původ pojmenování Pu-erhu jako „smrdutého čaje“ v tchajwanštině
Tchaj-wan začal Pu-erh dovážet již kolem 70. let 20. století. Hlavní proud tehdejšího vnímání čaje na Tchaj-wanu přitom kladl důraz na aroma, což mělo k hluboké a vyzrálé chuti Pu-erhu daleko. Vzhledem k dlouhé cestě, kdy se čaj nejprve přepravoval z Jün-nanu do Hongkongu a odtud dále na Tchaj-wan, navíc některé čaje skutečne navlhly a zplesnivěly, a tak si Pu-erh vysloužil přezdívku „smrdutý čaj“.
Pu-erh byl tehdy levný a vzhledem k vyšším příjmům na Tchaj-wanu v porovnání s pevninskou Čínou začali Tchajwanci Pu-erh dovážet ve velkém. Nakupoval se levně a levně se prodával, až si postupně všichni zvykli na jeho vyzrálou chuť a oblíbili si ji. Ačkoliv se později mnozí snažili prosadit změnu výslovnosti z „tshàu-phú-tê“ na „phóo-ní-tê“ (Pu-erh), zvyk je železná košile a spousta lidí má stále ve zvyku říkat mu „smrdutý čaj“.
Pokud nevíte, jak se vyslovuje, můžete si poslechnout audio zde: Taiwan PTS (Tchajwanská veřejnoprávní televize)
Legenda o tchajwanském „smrdutém čaji“
Přestože měl Tchaj-wan na začátku k Pu-erhu spíše negativní postoj, málokdo ví, že za obrovskou popularitou, jakou se Pu-erh těší dnes v Číně, stojí do velké míry právě vliv Tchajwanců a obyvatel Hongkongu. V raných dobách byl Pu-erh levný a Tchajwanci ho dováželi ve velkém množství. Nejenže si vytvořili zásoby starých vyzrálých pu-erhů, ale také vychovali celou generaci oddaných milovníků tohoto čaje. Když po roce 2000 vypukla v Číně pu-erhová horečka, byla do značné míry ovlivněna Tchajwanci. Dokonce i pozdější mánie kolem investování a spekulací s Pu-erhem byla odstartována lidmi z Hongkongu a Tchaj-wanu. Zatímco v raných dobách mohl Tchajwanci přijít jeden koláč Pu-erhu na pouhých několik desítek dolarů, po roce 2000 se zpět do Číny prodával za desítky tisíc za kus. Že se z opovrhovaného „smrdutého čaje“ stane čajové zlato, si tehdy, jak se zdá, dokázal představit jen málokdo.